Neplýtvejme

No jasně že to muselo přijít - a nevyhneme se tomu. Jak jsem se začala zajímat o bezobalové alternativy všeličehos v mém životě, narazila jsem na pár věcí, týkající se čaje. Jsem velký čajopijan; tři šálky denně je u mě průměr, některé dny ale končím odpoledne se skórem sedm až osm. A to zde mluvíme o černém čaji s mlékem, což se (skoro) rovná kávě. 

Takže. Neboť venku stále vládne zimík, jdeme se vrhnout na to teplé potěšení - aneb můj začátek s naprosto bezobalovým čajem a jak na to. 

Tento článek je můj pokus o vyjmenování všech fyzických bezodpadových změn - takové malé výměny co už jsem stihla provést. To za to a tamto za tamto. A samozřejmě že začneme u pytlíků. Pán prstenů taky začal v Hobbitíně. 

Jsou z tylových závěsů z IKEA, ze kterých jsem si kdys dávno ušila sukni. Jednu vrstvu sukně jsem ustřihla a ušila si z nich tyto pytlíky. Zavazování mají z barevných lemovek; jsou bavlněné, nelesklé a tím pádem neklouzají a nerozvazují se. Nosím je srolované tak abych viděla jednotlivé barvy, protože každá barva reprezentuje jednu velikost. Šedé jsou nejmenší, zelené jsou střední, hnědé jsou největší; a pak tam mám ještě jednu zlatavou malinkatou, na odřezky zázvoru. V té druhé je všechny nosím - vždy je mám na dně košíku, i když s ním nejdu zrovna na nákup; nemusím pak ten set nikde hledat a mám ho vždy po ruce.