Novic novicům - bezobal

Nevěřila bych tomu, ale vícero lidí se mě normálně zeptalo, kde by měli začít. Je to docela vtipné, hlavně když si uvědomím že jsem si včera koupila tři raw tyčinky na sjezdovku (jedna na každý den) zabalené v plastu. Tak mě napadlo napsat nějaký úvod možná? Takové Čau a rady do začátku, nejenom seznam věcí, co si člověk má pořídit a všude opakované pokyny typu "nekupujte plastové lahve". Třeba to někomu pomůže, kdoví.

BEZOBAL BEZ VÝBAVY

Jestli jste prakticky ještě ani nezačali a nemáte ty znovupoužitelné pytlíky, neva. Cajk. Výbava je jenom jedna část celého tohoto životního stylu. Můžete teď hned, tímto momentem, zařadit pár praktik do svého života, ke kterým nepotřebujete kafehrnek na víceropoužití nebo kovové brčko. Základem bezobalu se často udává Reduce, Reuse, Refuse - tedy zredukujte, znovupoužijte, zamítněte. Odpad je všelijaký, dokonce i potravinový; když si vezmete to otlačené jablko co nikdo nechce a jinak poletí do koše a sníte ho do zítřka (nebo ještě lépe, vezmete jich půl kila a uděláte bábovku), technicky vzato jej zachráníte. Zredukujete tím tak část nějakého toho plýtvání a odpadu. Jestli chcete něco vědět, ty mikrotenové sáčky se dají taky použít znova. A teď nemyslím třeba na odpad nebo tak; jednoduše na něj tu samolepku nenalepíte (dejte si ji na rukáv, cíp oblečení, tašku - pak ji vytasíte u pokladny), nebo ještě lépe, když to v obchodě váží až na pokladně, ani vám ji nedají. No a můžete si ho vzít sebou příště. Doma mi říkali, že dřív se plastové sáčky umývaly a sušily - že to bylo nové a dobré zboží pro ně, které se používalo do roztrhání. Co se zamítnutí týče, nepotřebujete to brčko. No tak vás budou studit rty od toho ledu no, nebo si je od toho smoothie budete muset olíznout (jiná věc jsou lidé v nemocnicích, neschopnost a podobně, pro které jsou ohebná brčka důležitá) 

Nejde to aplikovat vždy a už vůbec ne všude. Někde prostě nedávají do vlastního. Je na vás jestli k takovým budete dál chodit, já třeba nechodím. Ale o tom to je taky; V tom prvním kroku si uvědomit, kolik plastu vlastně každý den projde naším užíváním, ať už jednorázového nebo dlouhodobého - a dál se staví na tom. 

Do tohoto patří třeba nedávat zbytečně dva pomeranče do sáčku, nebo koupit si kečup ve skle a čokoládu v papíře. Tyto změny nejsou těžké - ano, občas omezující, ale ne těžké.
(V místním obchodě s pekárnou si buchétky beru do ruky bez sáčku, u pokladny s tím nemají problém - a sním je hned po cestě) 

NEVYHAZUJTE SVÉ PLASTOVÉ DÓZY

Nebo cokoliv jiného plastového znovupoužitleného. Používejte to dál. Já si taky na svůj pravidelný bloček goudy chodím do plastové krabičky a pořád doma máme spousta takových, co se dají použít a často se i používají. Doužívejte je - a pokud je fakticky, faaakticky nechcete, dejte je někomu kdo je opravdu užívat bude. Platí to o i ostatních věcech; jednoduše nevyhazujte něco, co je ještě použitelné jen proto, že je to plastové nebo že existuje neplastová alternativa. Doužívejte to. Já třeba jsem si ještě před začátkem bezobalového života koupila takovou tu děsně hip a cool Norskou vodu, Voss, v plastové lahvi - a mám teď dvě. Pořád je umývám a používám; nosím si v nich vodu na plavání. 

Platí to i o propiskách, například. Stále ještě zpotřebovávám svoje Muji gelovky z Anglie, ale měla jsem výhodu v tom, že už od střední preferuji černé propisky a ty nikdo nerozdává zadarmo, takže se mi nehromadily doma a nemusím jimi teď psát a pomalu se jimi propracovávat. Propisky zdarma jsou podobné zlo jako brčka, ale aspoň mají delší život. 

Až ta plastová věc dojde konce svého života a vy přejdete na tu neplastovou alternativu, můžete se alespoň potěšit myšlenkou, že jste udělali maximum - že jste ničím neplýtvali.
O dilemu kupování si nových plastových dóz píši ve článku Proč si to děláš

ZMAPUJTE OKOLÍ

Zjistěte kde jsou bezobalové obchody nebo alespoň Bio obchody, kde co dávají na váhu, kam můžete odložit staré oblečení a kde všude se dá koupit něco z druhé ruky. Vyhledejte si restaurace s Bio kvalitou jídla nebo alespoň "ty zdravé", kdy a kde se koná farmářský trh či Jarmark. Částečně s tím může pomoct interaktivní mapa Reduca, stejně toho ale nejvíc budete muset udělat sami. Mimo to existuje také mapa studánek (jen tak mimochodem) což se hodí hlavně když plánujete výlet. V Anglii jsem zachytila, že mají aplikaci na mobil kde se můžou registrovat obchody nebo zařízení, kde si můžete zadarmo, či malý poplatek, načepovat pitnou vodu do vlastní lahve. Zatím o tom u nás nevím. Nakonec taky, do třetice všeho dobrého, funguje mapa ovocných stromů a keřů, které jsou volně přístupné ke sklízení. Jmenuje se Na ovoce a doporučuji se na ní podívat - třeba najdete nějakou Jabloň, co stojí za to.
Také doporučuji se podívat na stránky vašeho města, nebo města vám nejblíže, kde jsou informace o kontejnerech na plast, papír, sklo a eletroniku, nebo jestli se v okolí sváží kompost a kde se může odkládat. Často tam také bývá seznam kontejnerů na oblečení a textil, kam můžete odložit staré oblečení co pak jde na charitu nebo do různých zařízeních, kde staré oblečení užijí. Jo. A taky si zjistěte kde jsou sekáče.
Když víte kam jít, je všechno jednodušší.

NENECHTE SE ODRADIT

Jo, ty prodavačky budou blbě koukat. Možná se i někdo pokusí to vaše snažení sabotovat. Lidi na vás budou mít svůj (dost možná nepěkný) názor a co víc, s tou žiletkou se pořežete, vlasy po přechodu na bezobalový šampon (což znamená přírodní, ať se vám to líbí nebo ne) budete mít pár měsíců divné, taková potěšení jako čokoláda milka se sušenkou uvnitř vám budou odepřena a když se pustíte do řeči s ortodoxníma extremistama na téma krása, estetika a make-up, budou se vám dělat mžitky před očima. Ne všechno funguje hned. Ne na všechno se dá zvyknout. Přijdou chvíle, kdy si budete připadat jako lesní srnky na městské skládce; nemístně, a taky tak trochu s pocitem na zvracení. A nejhorší na tom je, že až si uvědomíte že se vám to nevrací a že to co děláte nemá efekt, s nejvyšší pravděpodobností propadnete depresi. Svět se stejně pořád řítí do záhuby, lidi okolo vás v obchodě si tu jednu hrušku stejně dávají dál do sáčku a ty sušenky se dál individuálně budou balit každá do pytlíčku zvlášť, aby se v tom jednom velkém plastovém balení snad neslepily dohromady nebo nevím proč. Takže si ujasněte, proč to děláte a buďte si tím jistí. Já vím, že to za to stojí, co vy? 
Stejně tak je nutné si uvědomit, že všichni mají jiné možnosti. Tím chci říct, že by jste neměli sebe sami odrazovat tím, že potřebujete tam ten prášek v plastu nebo že ve vašem okolí není žádný bezobalový obchod a místo do zavařovačky si oříšky a mouku kupujete v papírovém obale který je, máte pocit, zbytečný. Cokoliv je lepšího. Absolutně cokoliv.

---

Pro více inspirace mám článek o jednoduchých bezobalových změnách.