"Žjů! Vietnamec!" poslední dobou samošky a smíšené zboží Vietnamců nějak mizí, nezdá se vám? My jednoho objevily v Mikulově a samozřejmě že jsme tam musely jít. Našla jsem tam plastovou krabičku s různě barevnýma vrškama, která naprosto PŘESNĚ zapadla do jedné z přihrádek mého vnitřního organizéru tašky. Na jedné straně teda o půl centimetru přesahuje ale to není vůbec žádná katastrofa. Všude jinde přesně vyplňuje prostor. Jsem tam nad ní stála a říkám "No jo, ale když ona je plastová" a byl mi věnován otrávený pohled a slova "proč si to děláš?"
Den na to jsme jely do IKEA, protože už nějakou chvíli zpět díky Brněnské bezobalové skupině na FB jsem vyzvěděla, že tam mají novou kolekci skleněných dóz na jídlo, tentokrát s bambusem místo plastu jako víčko. Mě se bambus líbí barevně a navíc je to lepší než plast, žeano. Tak jsem si dovezla dvě domů (a krásně si je zase nafotila ve sluníčko protože prostě).
Jde mi tady o jednu věc; do Bezobalu jsem zabloudila na podzim minulého roku, stále používám plastové dózy, třeba jednu když jdu do obchodu pro bloček goudy. Občas, přiznám se, si koupím ty ledové kaštany, nebo cereálie v pytlíku. Vidím jak všichni okolo mě zvesela používají plastové sáčky, někteří z přátel když jim nabídnu že hele ne počkej, tady, mám jeden síťový navíc klidně si ty jablka dej do něj, tak vyloženě odmítnou. Cíleně ale ten plast už nekupuji. Kolikrát když se mi něco v obchodě líbí a nevypadá to plastově, zkoumám, ťukám, čuchám a když se z toho plast vyklube, odkládám a jdu dál.
Jsem ale narazila na krabičku vzadu u Vietnamců v Mikulově, kterou jsem fakt chtěla, i když byla plastová. Vleze se do ní celé nakrájené Mango, i když je rozměrově malá; to tím, že je hranatá, s tenkou stěnou a přiléhavým víčkem. Nemá na sobě nikde napsané, že je BPA free, zato ale recyklovatelný plast to je, to jo. Není z Číny, je z Turecka a jednoduše mi padne do tašky jak ulitá.
Otázka zní - proč si to děláme? Protože i když z té krabičky mám radost a už úplně vidím, jak ji vyndám z práce po obědě z tašky a nadšeně si z ní sním to Mango, čímž ušetřím zaprvé krátkou jízdu do obchodu a zadruhé planetu před plastovým obalem ledových kaštanů (a své tělo před zprocesovanými cukry - mohla bych pokračovat v obhajování své nové plastové krabičky do nekonečna), dosáhla jsem určitého bodu naprogramovanosti znící PLAST JE SVINĚ. Jinak řečeno mám pocit, že jsem selhala a přitom je to děsná blbost.
Když ale na druhou stranu řeknu, že takovéto krabičky se nevyrábí kovové nebo skleněné, že alternativa není, taky bych kecala. Kovové jsem viděla - stejný objem teda jde dosáhnout jenom dvěma stejnýma vedle sebe a rozdělovat mango na dvě poloviny jen kvůli tomu že nemám vhodnou krabičku je plýtvání vodou. Nebo bych si to mango mohla dát do skleněné zavařovačky, že? A ty se dělají ve stejných objemech a jsou eko! Taky jsou ale kulaté, zaberou mnohem větší prostor a jsou těžší - takže nejen že se skleněnou flaštičkou potáhnu ještě další sklo, ale navíc se mi do tašky nevlezou další věci. Že bych si to Mango mohla brát do práce celé a loupat se s ním až tam? Stačí že chodím pětkrát denně na čaj a bývám o deset minut déle na obědě, dělám si snídani... ještě si budu krájet Mango. To by bylo docela na facku, ne? No řekněte, vy by jste mě za krájení Manga platili? Si nemyslím.
Jednoduše řečeno alternativy jsou, ale nevyhovující. Ve skle se toho vyrábí méně, než v plastu. Ještě tam úplně nejsme a až tam budeme, půjdu svoji plastovou krabičku zrecyklovat.
Dobře, takže o čem, kurňa, tento článek je? O tom, že v konečném důsledku není zas taková katastrofa když si koupíte jednu nenahraditelnou věc z plastu, aby jste odbourali budoucí plastový odpad, hlavně když nemáte fungující či vyhovující alternativu. Neničme se za to. Takto by se to dalo použít třeba na takový ten vodní čistit mezizubních prostorů nebo jinou elektroniku z plastu, která vlastně dokáže snížit odpad. Jen v těch krabičkách je to takové... nejvýraznější.
Má nová výbava je spjatá s prací; v plastové krabičce si budu nosit ovoce, abych nejezdila do obchodu na čokoládu a nanuky, ty skleněné dózy mám na zbytky od oběda. Kolikrát si do plastové krabičky nechám zabalit zbytek jídla sebou, abych si ho pak snědla před odchodem z práce. Dařilo se mi párkrát si vzít krabičku sebou, ale pořád jsem ji zapomínala doma; takže tady ty dvě dózy budou mít stále místo v práci, tak abych je tam prostě měla.
Takže čau plastová krabičko na jídlo, sbohem plastové obaly dobrůtek z obchodu. Mám novou výzbroj a hurá za bezplastovějším zítřkem!
Žádné komentáře:
Okomentovat